Jízda králů Vlčnov | KSK Vlčnov

JK 2017

F-JK F-KSK dalsi aktivity KSk ParneriObsazenost KSk

 

FOTOGREGOR - REKLAMA

Snímek1

Snímek2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

akcev okoli

Unesco Jízda Králů

  

Jízda králů Vlčnov

JÍZDA KRÁLŮ BYLA 27. 11. 2011 ZAPSÁNA DO REPREZENTATIVNÍHO SEZNAMU NEHMOTNÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ LIDSTVA
U N E S C O

 Jízda králů 1 Jízda králů je stará lidová slavnost doposud neznámého původu, spojená povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na moravském Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná. Od roku 2011 je zapsána organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.[1] Garantem zpracování údajů o Jízdě králů je Národní ústav lidové kultury ve Strážnici.
Nejpopulárnější, i díky umělcům jako byl Joža Úprka, se jezdí každý rok ve slováckém Vlčnově. Na dolňácku se jezdí ve Skoronicích u Kyjova při příležitosti kyjovského Slováckého roku od roku 1921 za organizace Sokola Karla Kozánka, poté ve městech jako Kunovice, Hluk, Kyjov a dalších. V KuJízda králů 2novicích jízdu pořádají každý druhý rok a každé tři roky ji pořádá v rámci svých Dolňáckých slavností město Hluk. Na Hané jsou to Doloplazy, Chropyně, kde se nazývá „Jízda krále Ječmínka“, obnovená je i v hanácké obci Kojetín. Vzkříšená byla jízda i v Hroznové Lhotě, kde ji v devadesátých letech jezdívaly několikrát i dívky.
V jiných evropských regionech existují podobné slavnosti, které mají svůj různý historický původ a liší se také názvy, jako: Jízda s kříži (Križarje) v Lužici, Jízda po osení v Rakousku a Bavorsku, Velikonoční jízda v Polsku, Šestizvonění ve švýcarském Curychu. Jízda králů navazuje na tradiční venkovské slavnosti jako jsou jarní sečení trávy, odchod legrútů atd. Dnes tradice jízd králů znovuožívá v řadě obcí slováckého regionu, před 2. světovou válkou se jezdilo v téměř každé vsi.

Vlčnov – jízda králů

Jízda králů z Vlčnova je z jízd králů nejpopulárnější a má za sebou minimálně dvousetletou tradici. Jezdí z horního konce vsi směrem na dolní konec a je spojena také s lidovým jarmarkem a s možností prohlídky muzea a starých domů. Koná se každý rok nepřetržitě minimálně od roku 1808 [9] na Letnice. Původně se jízda konala pravidelně o svatodušním pondělí, ale od roku 1953 se přesunula na svatodušní neděli a po roce 1964, kdy Vlčnov oslavil sedmisté výročí obce, se termín místo pohyblivé svatodušní neděle stanovil na poslední neděli v květnu. K její popularitě přispěl také fakt, že byla zachycena v 19. století na impresionistickém plátně malířem Jožou Úprkou. Ten vlastnil ateliér v nedaleké Hroznové Lhotě a maloval žánrové výjevy z místního života, poutě, shromážděn, mše v kostele atd. Obraz Jízdy králů Joža Úprka maloval v roce 1897. O pár let později tento region také navštívil, přesněji v roce 1902, slavný francouzský sochař Auguste Rodin a přirovnal tento kraj k starověké řecké Helladě. Touto cestou, které se účastnil také Alfons Mucha vyvrcholil umělecký zájem té doby o tento region. Inspiraci v něm nalézal také malíř Josef Mánes, v cyklu kalendáře Moravský rok, či portrétu Veruny Čudové. Ve Vlčnově se odehrává filmová adaptace knih Žert režiséra Jaromila Jireše, dnes zařazeno do československé filmové Nové vlny šedesátých let a ve třicátých letech se zde natáčela adaptace divadelní hry Maryša režie: Josef Rovenský, Maryša Jiřina Štěpničková a v roli starého Vávry Jaroslav Vojta. Dnes je sbírka fotografií z natáčení filmu, získána pro obec z pozůstalosti Dr.Ladislava Rutteho, umístěna v trezoru na vlčnovské radnici[10] Exteriéry Vlčnova a okolí lze spatřit i ve filmech jako Slovácko sa súdí a později Slovácko sa nesúdí natočen podle podle místních historek, které sepsal Zdeněk Galuška. Nesmíme zapomenout, že také první fotografie jízdy králů byla pořízena právě ve Vlčnově a to roku 1890 regionalistou a profesorem gymnázia z tehdejšího krajského města Uherského Hradiště Josefem Klvaňou v uličce „Ke dvoru“. Je to jedna z prvních dokumentárních fotografií na Moravě vůbec umístěná dnes v Moravském zemském muzeu v Brně a vzhledem k roku pořízení 1890 a k vědeckému účelu jejího vzniku, je to jedna z prvních vědeckých fotografií vzniklých na území dnešní České republiky.

Jízda Králů ve Vlčnově začíná v neděli setkáním v domě krále, poté legrúti, osmnáctiletí chlapci, společně se stejně starými dívkami- družicemi odcházejí do kostela na mši; poté se jede na radnici, kde se žádá starosta o souhlas. Úvodní slova jízdy jsou stále stejná: „Hýlom, hýlom! Počúvajte horní, dolní, domácí aj přespolní, co vám budu povídati o svatodušní neděli…“

Jezdec JK

Samotná královská jízda se skládá z jízdy legrútů – vyvolávačů na koních ve vlčnovských krojích, v organizaci vojenské kavalérie. Doprovázejí krále. Koně jsou ozdobení pentlemi a stylizovanými květinami, také různými většinou červenými šátky, umístěnými na způsob praporů. Králem je vždy malý chlapec, protože podmínkou je aby byl panic. Král sedí, na koni, který mu vede jeho otec, ruce v bok. Jeho kůň je doprovázen po stranách dvěma legrúty s tasenými šavlemi, král má v ústech bílou růži. Být vybrán za krále je pro rodinu ve vsi vždy velkou poctou, královského koně pentlí matka krále. Co se týká věku krále, mohou být ale výjimky. Podle novináře Jana Janči se na konci 19. století stal králem ve Vlčnově osmnáctiletý Tomáš [11], koně mu ale zdobila „galánka“ Františka, jelikož jeho matka již byla na takovou práci stará. Králova družina žádá přihlížející diváky vtipnými výroky („vyvolávkami“, „hláškami“) o finanční dary slovy: Na Krála, maměnko, Na Krála. pro váhající jedince upřesňují: „Máme krála chudobného, ale velmi poctivého“. Finance se jim dávají do boty nebo vhazují do kasiček tam připevněných. Vyvolávky se dříve vztahovaly k obyvatelům jednotlivých domů ve vsi, kteří často z takové vyvolávky měli moc velkou radost či naopak:
…tady bude bývať asi moja milá, pretože tu majú najlepšího vína… .
…tady majú pěknú zdravú trnku, tu musíjú mať dobrú maměnku….
… tady roste vysoká tráva, že Anička nerada vstává…

V dnešní době se vztahují spíše k již anonymním divákům, kteří přijeli za lidovou zábavou, proto často musí legrút improvizovat:
Právě jsem minul ukazatel, že tu má stát velký podnikatel…
Tady je dívenka celá černá, že je svému chlapci dlouho už věrná…

I tak se stane, že mnohá dívka, studem rudá, vykřikne raději předem: „Dám vám do boty! Jen nic už na mě nekřičte!“ Průvod je poté doprovázen krojovými soubory, dechovou hudbou z celého regionu i ze Slovenska, průvodem dětí v krojích, ale třeba i holandskou dechovkou z Komenského Naardenu. Vlčnovský Jarmark nabízí řemeslné lidové výrobky, dnes spíš převládají suvenýry a místní speciality.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Král jízdy králů 2011

 

KSK Logo barevné-RGB

certifikát ic

logo-Rok-lid-arch

Připojujeme se k Roku lidové architektury Čech,  Moravy a Slezska.

Generální partneři

ministerstvo-kulturyzlinsky_kraj

 

obec

Z.Group Veselí

hopi

logo

Hlavní partneři

Logo-cmyk

NAVOS logo CMYKKovář plus

Partneři

vhs plus

 

      Baťa logo Maven
      nove_logo_350px  
      RUMPOLD UHB ASE  
     

ČSAD Vsetín

   
      sběrné suroviny  
      Beze jména  
     

Mediální partneři

 
      CRo-Brno-H-RGB Radio Proglas  
      RZ_LOGO_bezfrekv_pozitiv_negativ-fucsie Logo Radio Čas pro radost  
      RockMax_Logo_Horizont_Bez-frekv.pozitiv-negativ logo  
      1004-Logo_Noe_I    
      banner4_234x60  
           
      Další partneři  
      spolecnost_jizdy_kralulogo-1400pix  
      P1250511 bez názvu  
     

Mikroregion Východní Slovácko

Východní Morava

 
     

-------------------------------

ic

 

 

MIC Uherský Brod

MICUherské Hradiště

MIC Hluk